Svet-Stranek.cz
"Viděl jsem tě pod fíkovníkem" Jan 6,50
misie srdce

Básně, které jsem psal na cestách obdarování v dobách objevování víry:"Viděl jsem tě pod fíkovníkem" Jan 6,50

Básně, které jsem psal na cestách obdarování v dobách objevování víry

Myslím, že právě díky básnění jsem začal přemýšlet o tom, co mne přesahuje...

To se stává starým zdem

To se stává starým zdem
že pouliční povaleči
na ně píšou svoje holé básně

To se stává
že do té hrubé omítkové srsti
vyrejí trochu o lásce či o hlouposti
že tyhle oprýskané princezny
stanou se marnou lahví v moři
co většinou skrývá psaní
a zbytek citu
který už je jen na to
aby člověk cítil sám sebe



O válce


Napsal bych něco o válce
ale nemůže tý bestii přijít na jméno

Nejradši bych takový věci z hlavy poztrácel
tak často si na to vzpomenu

Kdybych někdy na vlastní oči potkal ty podivný milence válek
poslal bych je zřetelně a rychle do nekonečných dálek
                                                           (jejich vlastních tlustých střev)

Co je to asi za lidi
Co je to asi  za pravdy
kterými sami před sebou omlouvají


Obraz


Viděl jsem malíře jak maluje obraz

Maloval nahotu
ale ani kousek kůže

Maloval tvář
ale bez obličeje

Maloval povahu
jen tak u cesty

Namaloval člověka bez člověka
(namaloval smetiště uprostřed pobořeného lesa)

 Lhostejnost

Šaty vykonaly víc než dotazník
ztuhnutá víčka přihlížejcích nemilosrdně signalizují nezájem

Ten nezájem ze sobeckého strach

                      Tak se bojí průzračnosti svých očí
                       těch nechráněných věží
                       jen s obrvenými padacími mosty

Další z Přikázání
marně buší na ohluchlou bránu v pobořených hradbách

Lehce obejde nechutně srostlá zaklíněná vrata
a ztratí se v hradním chaosu
změněné v napomenutí
uchované pro budoucí Jednou...


Pouličníci

Mraky padají
po kouskách dolů

Uličníci se radují
budou mít zase čisté ty svoje ulice

Autíčka rovnají
do řady pod okapem
a pohádkovým spěchem
obchází ty laciné služby motoristům

V záklonu vzducholovců
volají na ty tisíce štědrých vodovodů
Jen se neupejpejte kohoutci!!!


Podzim


Do jedněch uší lhát
pak druhé objímat
(co pojednom jsou u sklenice)
a ještě na kámoše trochu dát
a svázat ruce
         (ty hodinové)

Sláva náš podvečerní všední rej...

Erární hospodyně po pivečku
maluje trávu do rámečků
sněhových lístků
co lupením jsou při podzimu
které tak špatně tlí
které se tak špatně zapomíná

Podzime smutný
Podzime ze všech nejsmutnější
Podzime lásky
proč tak často býváš...


Makulářské večery

Zase se U Šmiků
převalila další šichta

To podivné radostenství steklo se stěn
na zametané stoly

Teď přinesou místo piva černé pohoštění pro ticho

V nedalekém parku
stromy vytržené řevem ze spánku
radši přestali vnímat od pasu dolu

Dav samotných strnule proplouvá
zřídlou nocí pouličních lamp

Někteří se smějí a radují
Ta radost vypadá skoro jak kdyby byla opravdová
Není divu
vzdyť si na ní nehrají poprvé

(pokračování příště)