zapomenuté básně (pokračování):"Viděl jsem tě pod fíkovníkem" Jan 6,50

Načekání

Ženskost mizí z ňader
zamotaných v kouři laciných cigaret

Tok vlasů těsně obtékajících šponované čelo
je naladěný na stejnou notu
ze sklenic vytékajících piv

Čekají
čekají na příjezd uklizeného vlaku
v nádraží
kde i přednosta si musí v kanceláři uklízet sám


Nepohádka

Pomačkaný dům
a střepy vepřového
            (bývávalo na střádání)
pod křídly oken
            (řekl bych dost zmoklými peruťemi)
mrtvoly květin
             už nevoní jak předtím
A cesta pohřbená závějemi olovnaté trávy
znechucené vlezlým opylením
       (pro strnulost nepřiznává vítr)

Nečekanými zvuky
aranžuje se ticho na podivné

Jen Mařenka
        (starší sestra Jeníčkova)
ochutnává ztrouchnivělé trámy
a docent Bláha přihlížející
znepokojen tou dějinnou deformací
z představy chroustá nepodajné třísky
     (dějinám marně stírá zaprášené pysky)


Nessamota


Z okna si viselo blues
jak kdyby na něj přitažlivost neplatila
Začalo do tmy bez okolků růst
tak jak ho čísi ruka na klávesy vymačkala

Pod oknem pár těch co hrdě prosí o tuhle modrou medicínu
     (tak dobře platí na pomačkaná srdce)

Řinčivá tramvaj ořízne kousek z toho blues
myšlenka na cokoli
zakalí sem tam nějaký tón

Oči začaly hrát hru na pravdu
kdoví čírty budou dnes zdobit něhou
to Sněkýmmilování...